Reference

Stále častěji se v praxi setkávám se situací, kdy se lidé pachtí za ziskem nejrůznějších certifikátů a absolvováním všech možných zkoušek, ale už jim příliš nezáleží na tom, jak moc vědomostí si z tohohle maratonu odnesou. Vůbec už se nedá říct, že čím více má člověk certifikátů, tím více má i znalostí. Osobně jsem se setkal s člověkem, který neví téměř nic o problematice počítačových sítí, nicméně má z tohoto oboru neuvěřitelné množství certifikátů. Snad bývaly časy, kdy pouhé vlastnictví takovýchto "papírů" stačilo k přijetí do pracovního poměru, dnes už tomu tak - naštěstí - není. Vždy budou mít svou nezanedbatelnou úlohu při výběru kandidátů, nicméně u většiny přijímacích pohovorů můžeme navíc počítat s důkladnou prověrkou skutečných znalostí. A pokud je neprokážeme, máme prostě smůlu. Za sebe mohu říci, že Cisco akademie není způsob, jak se dostat k "laciným" certifikátům, ale mnoha znalostem. Právě tady jsem se naučil sítě od úplných základů až k pokročilým konfiguracím. Přestože nemám rád monopolizaci jediné firmy a technologie, Cisco akademie mi velice vyhovovala. Od samého začátku získává člověk přehled, jak to v těch sítích vlastně funguje - a to bez ohledu na výrobce sítového prvku. Přestože se veškerá konfigurace testuje na Cisco zařízeních, nejdůležitější je pochopit daný princip. Přejít na jakoukoliv jinou platformu je pak už relativně snadné - stačí se jen seznámit s odlišným konfiguračním rozhraním.

Má to vlastně smysl? Tak nějak jsem se sám sebe prvně ptal, když jsem slyšel o Cisco Networking Academy Programu (CNAP). Byl jsem ve třetím ročníku vysoké školy, studoval informatiku a pracoval částečně pro centrum výpočetní techniky. Nějaký příjem jsem už měl, taky zkušenosti s operačními systémy UNIXového typu, jen ty sítě... Něco málo jsem znal, s něčím jsem přišel do styku v práci, ale celkově mi chyběl vhled do vnitřností toho všeho. Cítil jsem že tady mi něco chybí. Rozhodování zda jít do CNAP, se nakonec scvrklo na několik málo pro a proti. „Proti“ byla, že sítě jsem měl mít později ve škole, placení „školného“ CNAP a taky trochu pocit, že k tomu všemu učení si ještě přidávám další. Na druhou stranu „pro“ se také našla. Například dobré reference starších spolužáků, kteří si již programem prošli, vidina možnosti osahat si reálné věci v laboratoři, sympatičtí lektoři, které jsem znal z výuky... a nakonec taky vidina prvního odborného certifikátu, který by mi mohl později přidat nějaké to plus do CV v případě hledání práce. CNAP mě nakonec zcela pohltil, všechna „pro“ přebila „proti“. Výuka byla zajímavá a zábavná, tedy především praktická část zapojování a konfigurace v laboratoři, kde rychlé funkční (občas taky nefunkční) výsledky zadání v člověku vzbuzovaly motivaci pokračovat dál a zkoušet nové věci. Curricula byla napsána tak, že i laik, který moc IT a věci kolem neznal se neztratil a pochopil souvislosti. A v poměrně klidném tempu, žádný stres, prostě učení hrou... Právě hlubší znalost fungování principů v sítích mi následně pomáhala lépe chápat některé další věci, které jsem řešil v práci. A práce se sítěmi mě naučila dělat dobře diagnostiku složitějších problémů. Jak jsem již zmínil, CNAP mě „dostalo“ a to tak, že jsem si udělal komerční CCNA certifikát a dokonce nějakou dobu učil CNAP na RCNA při FEI VŠB – TU Ostrava. Nakonec jsem učení a věnování se sítím jako takovým kvůli narůstajícímu objemu práce zanechal, ale dodnes čerpám ze znalostí, které jsem si osvojil. A rád se občas k této zajímavé problematice vrátím, i když nyní hlavně z praktických potřeb, které na mne klade práce. A čím že se to dneska živím? Při psaní těchto řádku jsem pověřeným ředitelem superpočítačového centra IT4Innovations, takže i sítí si užívám stále dost... :)

Co mi Akademie dala? Odpověď je jednoduchá – výbornou příležitost a skvělé základy pro zajímavou práci, kterou jsem získal. Ve chvíli, kdy jsem se setkal s programem Cisco Akademií jsem pracoval na katedře Informatiky jako IT technik – instalace a údržba PC a tiskáren. Práce ve skvělém kolektivu, nicméně po určité době se neustále opakující variace na stejné téma přeci jen trochu zají. Díky štastnému souběhu okolností a velkorysosti jednoho z kolegů, jsem dostal šanci podílet se na založení Cisco akademie na VŠB. Byť jsem najisto počítal s tím, že budu svým zkušenějším kolegům jen “nosit svačinu”. O sítích jsem věděl jen to, že existují zásuvky na zdi, kam pasuje kabel s hranatým konektorem, ale šel jsem do toho. Asi jsem se na nošení svačin moc nehodil, protože jsem v zápětí obdržel výukové materiály na první a druhý semestr. Se slovy, že za ani ne měsíc jedeme na zkoušky, jsem byl hozen do vody. Nevím jak, ale zřejmě se podařilo všechna ta, pro mě doposud exotická témata, dostat do hlavy, a zkoušky dopadly výborně. To byla obrovská vzpruha a onen pozitivní kopanec – ono to jde, a je to dokonce zajímavé! V dalších letech se sítě staly mým denním chlebem, a to jak při práci v Akademii, kde jsem vyučoval CCNA, později CCNP a Security kurzy, tak i na CVT (dnešní CIT), kam jsem z katedry Informatiky přestoupil, a kde jsem se stal členem týmu starajícího se o síťovou infrastrukturu školy. V roce 2007 přišla nabídka, která mě posunula zase o kousek dál – pracovat jako interní školitel poč. sítí v rychle rostoucí společnosti Tieto (tehdy TietoEnator). Byť nebylo loučení s kolegy a akademickým prostředím jednoduché, zvědavost a chuť zkusit něco nového zvítězila. A jak jsem na tom nyní? Od jara 2010 zastávám pozici vedoucího oddělení počítačových sítí a bezpečnosti informačních technologií. Koordinuji a zodpovídám za sto dvacet specialistů a expertů, spolupracuji a komunikuji s partnery a zákazníky z prakticky celého světa. Práce je to náročná, ale úžasně pestrá a podnětná. A co je na tom nejlepší? Stále ještě těžím ze znalostí a zkušeností nabytých v Akademii – rozumím i detailům problémů, které řešíme a dokážu přispět i po odborné stránce. A stejnou šanci má kdokoliv z vás. Na to, že jsem „jenom“ středoškolák, se mnou Akademie dokázala docela dost, nemyslíte ?! :-D

Do Cisco Akademie jsem se přihlásil jen ze zvědavosti, protože v té době jsem chtěl být programátorem stejně jako většina mých spolužáků na vysoké škole. Po dokončení CCNA kurzů jsem však pochopil, že počítačové sítě jsou velmi zajímavým oborem, kterému se chci věnovat. Pokračoval jsem tedy CCNP kurzy a současně jsem skládal zkoušky na průmyslové certifikáty. Tyto certifikace mi velmi pomohly získat zajímavou pracovní pozici u mezinárodní společnosti, kde jsem teorii z akademie uplatňoval v praxi. Již po roce jsem se dostal na seniorskou pozici a po dalších několika měsících jsem získal CCIE certifikaci. Svému rychlému postupu vděčím z velké části právě Cisco Akademii, která mě navedla na správnou cestu.

Na vysoké škole jsem hledal obor v IT, na který se specializovat. Na doporučení kamaráda jsem vyzkoušel Cisco akademii na VŠB. Pochopil jsem, jak věci fungují pod povrchem a co všechno se musí stát, abych mohl poslat tweet. Naučil jsem se, jak udělat síť na LAN party tak, aby vám ji nějaký rýpal nemohl shodit u mezinárodního finále World of Warcraft. Cisco akademie VŠB mi velmi pomohla také v získání práce u firmy Tieto. Prošel jsem si cestou juniorské i seniorské pozice, managoval jsem až 40 síťařů a dnes jsem zodpovědný za stavbu nové generace cloudových datacenter na softwarově definovaných sítích a definici toho, jak budou datacentra v blízké budoucnosti ve firmě Tieto vypadat. Určitě bych v prvé řadě vyzdvihl hodnotu toho dělat při studiu něco navíc. Pomůže vám to vystoupit z davu. Každý manager velmi ocení, pokud uchazeč o práci jeví zájem o obor nejen slovy, ale i činy. Cisco akademii na VŠB mohu vřele doporučit. Dobře vybavené učebny a ochotní lektoři mi pomohli nastartovat mou kariéru.